Namibie - 16.-23. 3. 2019

....aneb úplně poprvé v krásné Namibii! :)

Pokračování mého velkého výletu na trase Jižní Afrika -> Botswana -> Namibie -> Jižní Afrika. :)

( Vjíždím do Namibie přes Ngoma Bridge, kde tady hranici mezi zeměmi opět tvoří řeka (Kwando) - nalevo Botswana, napravo Namibie. :) A k tomu pár dětí u řeky na namibijské straně. :) )

Vítejte v Namibii! :) Poprvé v životě zde. :)

( Bylo potřeba ukázat pas, vízum (oproti Botswaně a JAR zde platí vízová povinnost pro Česko), opět vyplnit formulář na vstup s autem a zaplatit za něj administrativní poplatek - vše bohudík bez problémů. :) )

Typické domečky na severu Namibie s kulatou střechou. :)

( ....kterých pak bude směrem na jih stále méně a méně. :) )

Pokračuji směrem k městu Katima Mulilo, které je kousek od Zambie a kde mě čeká nocování v jedné z těchto malých "chatek". :)

( Čisto, dobrá cena i dobré wi-fi, rozhodně spokojenost. :) )

Ráno jsem se pak vydal k řece Zambezi, abych na druhé straně viděl Zambii. :) Koupání se nedoporučuje - třeba kvůli možným krokodýlům. :)

( Nalevo Namibie, napravo přes řeku Zambie. :) )

Pokračuji směrem k městu Rundu, které je odsud vzdáleno přes 500 km - asfaltka opravdu na VELMI dobré úrovni. :) Tato severovýchodní část Namibie je nazývána také jako "Capriviho výběžek". :)

( A provoz velmi malý. :) )

Jedno z místních obydlí po cestě. :)

( A těch pěkných domečků a ručně dělaných plotů tu bylo více. :) )

Capriviho výběžek je známý i tím, že zde můžete potkat volně žijící slony - tak jako v Botswaně. :) Já jsem tu bohužel žádného nepotkal, škoda. :)

( Stále silnice B8 mezi městy Katima Mulilo a Rundu. :) )

Město Rundu leží kousek od hranic s Angolou. Hranici tam tvoří řeka Okavango, a tak mě lákalo se vydat přímo k řece a zase se podívat na kousek země na druhé straně. :) Angolské ženy si tam právě praly věci v řece. :)

( Rozdíl mezi zeměmi je veliký - Namibie je určitě víc bezpečnější. A taky se tu mluví úředně anglicky. To v Angole portugalsky - což teda určitě neumím. :) )

Vidět šla v dálce i angolská státní vlajka. :)

( Do řeky jsem ale nevkročil - je to velký risk. :) )

V Rundu mě mile překvapilo v supermarketu, že tam šly koupit i čerstvé palačinky. :) A fakt levně. :)

( 3 R = cca 5 našich korun. :) )

Po cestě z Rundu směr Etosha National Park jsem pak potkal kluka s vozíkem taženými osly. :)

( Trochu na mě koukal jako na mimozemšťana - nedivím se. :) )

Železniční trať a typické termitiště vedle něj. :)

( Viděl jsem i krásnou namibijskou modrou lokomotivu, bohužel se mi ji ale nepodařilo dobře vyfotit, grrr! :) )

Vítejte v Národním parku Etosha! :)

( Pokladní u vstupu se divila, že jedu sám. :) A ptala se, jestli mám ženu, či jsem svobodný. :)) )

A pak potkávám další zvířata, park je to fakt rozsáhlý. :)

( Řekl bych, že tak, jako je pro sousední Jižní Afriku Krugerův národní park tím nejznámějším parkem ze všech, tady v Namibie je to právě Etosha. :) )

A taky sušší, leží ve velké solné pánvi, což pak dokáže mlžit obzor jako na této fotce v dáli. :)

( Každopádně Národní park Etosha MOC doporučuju. :) )

Podařilo se mi vidět i více zvířat najednou, třeba slony se zebrami, což se nepoštěstí každý den. :)

( Či antilopy a šakala. :) )

Převážná většina cest tu pak byla v tomto stavu - pro běžné auto, které jsem měl já, to vystačilo. Nicméně nedoporučuju to - musel jsem jet pomaleji, dost koukat na cestu, hodně malých kamenů... Příště raději s autem 4x4. :)

( Naštěstí to auto zvládlo. :) )

Na konci návštěvy parku jsem měl štěstí i na lvy! :)

( Což jsem rád, protože potkat lvy není snadné - často během dne spí a navíc jsou běžně trochu dál od lidí. :) )

A taky na přímorožce jihoafrického, mé oblíbené zvíře. :)

( Blížící se slejvák mě nakonec minul. :) )

Z Národního parku Etosha jsem pokračoval silnicí C38 směr městečko Outjo. :)

( Vlevo má oblíbená dopravní značka. :) )

Vítejte ve městě Outjo. :)

( Ubytování jsem zde měl opět pěkné, čisté, za dobrou cenu i s dobrou wi-fi. :) )

Dopoledne jsem pak míjel cestou z Outjo nedaleko městečka Khorixas tuto dopravní značku. :) Poprvé od Capriviho výběžku na severovýchodě země. :)

( Nepotkal jsem ale tady žádného, škoda. :) )

A pak přišla tato silnice, kterou jsem se chtěl dostat až k moři - C35 - jedna z nejhorších, co jsem kdy v Africe jel. K obci jménem Uis přes 100 km štěrkové a kamenité cesty, kde jsem kolikrát musel jet hodně pomalu, abych auto nerozmlátil. Několikrát jsem slyšel ránu vystřeleným kamenem do podvozku, a zastavil pak, abych zkontroloval, jestli je auto v pořádku... Těch cca 120 km jsem jel přes dvě hodiny!

( Netušil jsem totiž dopředu, že ta cesta bude taková - hloupě jsem totiž věřil Google Maps... Naštěstí to auto zvládlo, bohudík. :) )

Cestou jsem však potkal místní domorodé ženy z kmene Himbů! :) Jedna z nich je na této fotce nalevo, poprosil jsem je o fotku. :)

( Prodávaly tam své ručně dělané výrobky, tak jsem si koupil jeden - MOC pěkné věci tam měly. :) Žena nalevo mě pak poprosila o jídlo, prý že má hlad - rád jsem jí vyhověl. :) )

Silnice C35 byla sice téměř jen štěrková a chtělo to SPOUSTU trpělivosti s mým autem ji zvládnout, nicméně příroda okolo byla místy fakt super. :)

( A kilometry nikde nikdo. :) )

Po cestě jsem narazil i na několik obydlí žen Himbů. :)

( Stejně klobouk dolů, jak tam zvládají žít. :) )

Místní mladá žena Himba a její obydlí zblízka. :)

( Napravo jde vidět solární nabíječka. :) )

Polonahé ženy Himbů lákající kolemjedoucí ke koupi suvenýrů. :)

( Suvenýry měly opravdu pěkné. :) )

Četl jsem, že prý je stále možné v Namibii vidět i divoké koně - tak se mi to asi poštěstilo, nikde nikdo a když mě viděli, tak utíkali pryč. :)

( Stále silnice C35, nyní mezi obcí Uis a mořem. )

Posledních několik kilometrů silnice C35 jsem už neměl skoro vůbec štěrk, ale MOC dobře uježděný písek - mohl jsem tady jet v pohodě stovkou. :) A opět nikde nikdo. :)

( V dáli už jde vidět "opar" či oblačnost nad pobřežím, přitom jinak jsem tu měl jasno - prý je to tu typické. :) )

Konečně na křižovatce kousek od moře - C34 s C35, nalevo cesta do Swakopmundu, napravo Cape Cross. :)

( A taky konečně dobrá asfaltka! :) )

Vítejte v rezervaci Cape Cross! :) Jeden z mých cílů v Namibii. :) Údajně zde žije největší kolonie lachtanů na světě. :)

( A nebyly to jen desítky, ani stovky, nýbrž TISÍCE lachtanů! :) ) )

PROSTĚ SUPER! :)

( Malí lachtani se většinou báli a pelášili ode mě pryč, někteří starší naopak na mě varovně "syčeli". :) )

Z rezervace Cape Cross jsem pokračoval směr Swakopmund, tady kopce po cestě. :)

( Nízká oblačnost se mě držela u pobřeží celou cestu. :) )

Po cestě nabídka kamenů k prodeji. :)

( Zvláštní ale je, že jsem tam vůbec NIKOHO u prodeje neviděl. :) Jak tam pak nechat peníze? :) )

Část cesty jsem pak projížděl Národním parkem Dorob. :)

( A postupně se taky ochlazovalo - Atlantik je tady studený a zatímco v poušti směrem od Outjo bylo i přes 30 stupňů, tu už i pod 20. :) )

Vrak lodi na pobřeží. :)

( Tato strana Namibie je známá i jako "Pobřeží koster" - Skeleton Coast - je to nehostinné místo, kde můžete potkat vraků několik. :) )

I s kostrou...

( Lidská podle mě nebude, spíš to vypadalo, že ji někdo složil ze zvířecích kostí. )

Po noci ve Swakopmundu jsem pokračoval ráno na jih směr Walvis Bay. :)

( Pěkné malé městečko mimochodem. :) )

Důvodem bylo poprvé v životě vidět poušť Namib. :)

( Namib je údajně nejstarší pouští na světě. :) )

A dokonce tu i vede železniční trať! :)

( Ještě by to chtělo k tomu ten vlak. :) )

Vylézt vysokou dunu "Dune 7" nahoru nebylo úplně jednoduché. :) Navíc písek byl horký. :)

( Údajně je to nejvyšší duna v Namibii, má přes 300 metrů prý! :) )

Ale podařilo se. :)

( Poprvé v životě jsem lezl na písečnou dunu v poušti. :) )

A nakonec i se skvělým výhledem bez ostatních lidí! :)

( Doporučuju! :) )

Zpět ve Walvis Bay jsem nakonec zkusil vlézt do vody. :) Svítilo slunce, bylo horko a lákalo mě se koupat, navíc kdy se to v Namibii poštěstí zase? :)

( Voda však měla jen kolem 16 stupňů, takže jsem v ní vydržel jen několik minut. :) )

Pokračoval jsem pak směr hlavní město Windhoek, cesta se pak nazývala jako Trans-Kalahari Highway. :)

( Ta pak pokračuje přes poušť Kalahari až do Botswany, jel ji i Dan Přibáň se svými trabanty. :) )

Po cestě pak můžete narazit na pěknou kombinaci termitišť a malých ptačích hnízd na stromě opodál. :)

( A potkal jsem cestou i paviány. :) )

Pohled na namibijské hlavní město Windhoek, kde jsem přenocoval. :)

( Má, tuším, jen okolo 300 tisíc obyvatel. :) )

Zatímco sever Namibie mi přišel skoro bez kopců, čím víc jedu na jih, tím víc jich podle mě přibývalo. :)

( Silnice B1, po které už jsem pokračoval směr Jižní Afrika. :) )