|
Půjčení auta
Auto jsem si ve Spojených státech půjčoval dvakrát - poprvé v San Diegu u letiště u společnosti Alamo letos v květnu, podruhé pak na letišti Santa Ana v Los Angeles na konci června. A protože jsem byl poprvé s Alamo spokojený na 100%, i podruhé jsem zvolil je a opět naprostá spokojenost. :)
Někdo se ptá na cenu půjčení auta.... většinou to vychází tak kolem 1000 korun na den - samozřejmě záleží, jaké máte auto a na jak dlouho, protože čím déle ho máte, tím víc pak skáče sleva. :) Jednou jsem našel na internetu radu, že je dobré si rezervovat to nejlevnější nebo 2. nejlevnější auto a pokud ho mít zrovna nebudou, tak vám za stejnou cenu s velkou pravděpodobností nabídnou lepší. A je to pravda! :) Dvakrát se mi to skutečně stalo. :)
V San Diegu jsem měl poprvé přes internet objednán jednoduchý Chrysler, který byl nejlevnější v nabídce, a nakonec mi nabídli několik aut - prý si mohu vybrat! :) Tak jsem si vybral krásný pěkný nový Nissan a nemůžu říct jediné špatné slovo. :) Podruhé jsem si pak opět objednal nejlevnější Chrysler, avšak neměli ho a nabídli mi lepší auto za stejnou cenu (viz fotka) - samozřejmě to potěšilo. :)
Co se týče samotné smlouvy, ta moje přes Alamo měla pokryté základní věci - třeba kdyby mě náhodou někdo trochu ťukl, nebo třeba já auto TROCHU odřel. Každopádně v případě dopravní nehody - a to jsem se ptal schválně jak v San Diegu, tak v Santa Aně - je prý nutnost zavolat policii - tedy rozdíl oproti nám.
|
Systém řazení - řadící páka
U nás většina lidí, i já, jsme zvyklí řídit se spojkou. Ale v Americe snad každé auto v půjčovně je "automat" - takže jen dva pedály, bez spojky, a k tomu vpravo páka se 4 písmenama - P,R,N,D - "P" se používá na parkování - vždycky, když jsem chtěl zaparkovat, nešly mi ani vydělat klíčky ze zapalování, pokud jsem řadící páku neposunul právě na "P". :) Ale dá se to na určitě zvyknout. :) "R" je pak zpátečka.... a to "N" jako neutrál. :) A "D", na to se jezdí vlastně stále. :) Občas jsem měl pocit, že kolem tak 50-70 km/h mi auto trochu táhlo.... že to nejelo tak svižně.... že se motor přetáčel.... ale možná to byl jen můj pocit. Každopádně nad 100 km/h vždy naprosto v pohodě na režim "D". :)
A co se týče toho zvyknutí si na dva pedály jen.... já samozřejmě ze začátku občas dával levou nohu dolů a hledal automaticky spojku :).... ale pokud si tu levou nohu dáte bokem jako já, třeba vám to půjde taky snadněji. :))
| Křižovatky, semafory a stopky v USA V USA narozdíl od nás mají semafory zásadně před vámi. To znamená, že když stojíte na křižovatce, mají světla před vámi až přes cestu. Jestli je to lepší než u nás, těžko říct - mně se to ale líbí. :) Občas je ale i semafor vedle vás, když chcete odbočovat doprava - tak na ten je třeba taky někdy čekat. Záleží, jestli je tam cedule, že nesmíte na červenou odbočovat, protože to narozdíl od nás jde. :) To znamená, že když stojíte na křižovatce a chcete odbočovat doprava, svítí tam červená a zrovna tam nic nejede a nemáte tam zákaz, tak můžete jet. :) Tedy já byl ze začátku pěkně zmatený, tak jsem někdy stál a nevěděl, jestli můžu - ale on už na vás zezadu často někdo zatroubí, ať jedete.... a pak uvidíte, že můžete. :) Co se týče stopek, ty jsou podle mě v USA super - přijedete na křižovatku, musíte zastavit a pokud jste přijeli zrovna dva a vidíte se, odjíždí zásadně první ten, kdo tam taky první přijel. :) Já na křižovatkách zásadně nespěchal,
abych nezpůsobil nehodu :) - a ono si taky někteří řidiči raději i ukazují, kdo koho pustí - a to se mi líbí. :) Takže když to bylo tak natěsno, kdo vlastně přijel první na křižovatku, mnohokrát jsme si prostě ukázali a jel jsem. :) Každopádně nepodceňovat to, protože někteří Češi na internetu píšou, že se tam srazili. :)) A pozor na stopky v San Franciscu, těch je tam dost a ulice jsou často tak prudké, že jsem měl občas co dělat ubrzdit to! :)
| Stav silnic a dálnic, ukazatele Co se týče ukazatelů, rozdíl velký je podle mě hlavně v tom, že u nich se často vyskytuje, že nějaké místo bude třeba až pátý exit/sjezd. :) Takže někdy to chce fakt pozorně koukat - občas se mi stalo, že jsem odbočil nechtíc až na sedmém třeba... :) Rozhodně navigaci doporučuju - tedy já ji přímo v autě neměl, ale bez Google Maps v tabletu bych občas fakt bloudil. :) Avšak co se týče silnic, musím říci, že ve Spojených státech jsou opravdu snad na 99,9% všech míst naprosto VE SKVĚLÉM STAVU. :) Tu jednu desetinu procenta dávám jen kvůli pár úsekům.... třeba těsně před Oaklandem, když jsem jel z Yosemitského národního parku - tam to teda docela skákalo.... ačkoliv už na jedné straně dělali rekonstrukci. :) A nebo u města Fresno v Kalifornii, kde to trochu skákalo na panelech.... či v Národním parku Údolí smrti, kde zrovna dělali novou vozovku na jedné silnici a několik set metrů bylo třeba jet fakt pomalu po dost drsné silnici plné štěrku... Ale to byly jen naprosté výjimky. :) I v úplně zapadlých místech jsem kolikrát viděl tak krásně hladkou vozovku, až jsem byl překvapený. :) Řídit na takových silnicích, které jsou někdy i kilometry a kilometry rovné a dlouho nikoho nepotkáte, je paráda podle mě! :)
| Američtí řidiči Nechci každého házet do jednoho pytle, ani tady, ani tam, ale rozhodně je v Americe víc přátelštějších, ohleduplnějších a usměvavějších řidíčů jako u nás. :) Nejednou se mi stalo, že jsem v USA čekal někde na křižovatce a ve vedlejším pruhu k ní přijížděl jiný řidič - koukne po mně a usměje se! :) To tam moc nevidím.... a je to škoda podle mě... A co musím určitě napsat, NIKDY NIKDO po mně neblikal dálkovými světly na dálnici, ať ho pustím! NIKDY za tisíce kilometrů! :) Tam se sice dá předjíždět zprava i zleva.... ale i tak nikdo, když jsem nechtěl jet přes povolenou rychlost, a možná tak trochu brzdil ostatní. :)
Každopádně se to chce koukat pozorně i tak dál - třeba u Los Angeles jsou dálnice MNOHEM širší jako u nás - a tam můžete jet desítky minut v kolonách, zastavovat, popojíždět, zastavovat atd... Rekord, co jsem zažil, bylo 9 pruhů v jednom směru mezi San Diegem a Los Angeles - DEVĚT! :) Cítil jsem se tam jako malá rybička mezi tisíci auty... :) A ještě jeden poznatek: U nás běžně potkáte člověka, co jede jako prase - třeba na 130 na dálnici jede 180.... nebo na 90 km/h jede i 140... Tam jsem takové řidiče nepotkal skoro nikdy. Rozhodně o DOST MÉNĚ než tady. Vyypadá to prostě, že celkově jsou američtí řidiči víc ohleduplnější k ostatním, což je jen dobře. Až mi to tady trochu chybí... :)
| Jednosměrky v San Franciscu Jedna věc mi ale přišla v USA co se týče řízení rozhodně horší jako u nás, a to jsou jedmosměrky. :) Zatímco u nás máte snad úplně u každé červenou značku se zákazem vjezdu, v San Franciscu to tak není - u některých značka je, u některých není, u některých je jen cedule "ONE WAY" se šipkou, u některých ani to ne... :) Minimálně třikrát jsem nechtíc vjel pozdě večer v San Franciscu do jednosměrky! :) Díkybohu že mě nestavěla policie kvůli tomu, několikrát jsem totiž kolem ní projížděl... :) Takže jestli jednou pojedete do San Francisca a budete tam bloudit trochu jako já, pozor na jednosměrky! :)
| Dodržování rychlosti v USA Ve Spojených státech můžete u silnic, a to jak ve městech tak i na dálnicích, potkat často cedule "SPEED CHECKED BY RADAR" či "SPEED LIMIT ERFORCED BY AIRCRAFT" apod. Někdy u toho "aircraft" bývá ještě zobrazeno letadlo. :) Jak moc policie meří rychlost, to nedokážu říci - nicméně ANI JEDNOU jsem žádné letadlo nad sebou měřit nepotkal, natož viděl radar měřit. :) Tím nechci nikoho nabádat k vyšší rychlosti, než je povoleno.... nicméně nebudu popírat, že ne vždy jsem jel úplně přesně podle stanovené rychlosti. :) Ono taky když jedete pozdě večer za tmy po dálnici, po které skoro nic nejede.... nebo v Údolí smrti po krásných dlouhých silnicích a kilometry, opravdu kilometry nikoho nepotkáte.... tak to trochu svádí... :) A já se nikdy a nikde tak dobře neprojel autem jako v Americe na mnoha místech. :)
Každopádně jak už někdo radí na internetu, nedoporučuje se jezdit moc rychle, protože nikdy nevíte, kde se zrovna dálniční hlídka schovává potají. A to se mi opravdu potvrdilo: Jel jsem večer z Národního parku Grand Canyon do Las Vegas a pak už byla tma.... a nejel jsem úplně přesně těch cca 120 km/h.... a najednou z ničeho nic projedu kolem zašité dálniční hlídky. Mají na autech napsáno "Highway Patrol" a byli úplně po tmě schování a čekali. Všiml jsem si jich a věděl, že jedu o trochu rychleji, a tak jsem hned šlápl na brzy. Možná si všimli právě těch červených brzdových světel.... a mně začalo bušit srdce, co bude, protože zastavený v Americe kvůli rychlosti bych tedy fakt nechtěl. :)
Pokud vím dobře, můžete za vysokou rychlost jít i k soudu... Bušilo mi srdce a čekal jsem, co bude, jestli za mnou fakt pojedou.... a opravdu rozsvítili a vyjeli. A teď očekávání, jestli zapnou i blikající světla nahoře... Dlouho jeli za mnou, určitě několik kilometrů, a já celou tu dobu už pak jel předpisově a doufal, že nezastaví... A nakonec snad po 10 kilometrech odbočili pryč... Toto už si v Americe podruhé po tmě asi nerisknu. :) Takže pokud někdy budete chtít v Americe řídit, nepřehánějte to raději, protože dálniční hlídka může být fakt schovaná úplně skvěle. :) Mimochodem potkal jsem v Americe několikrát dálniční hlídku u aut, které zrovna zastavili...
| | | Ještě budu doplňovat. :) V případě dotazů či pomoci však klidně napište, mail je vepředu. :)